Blogy na Travellerspoint

Od tohoto autora: marvin007

28.08.2016 – Gradelle – Pisa

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Vstáváme ještě za tmy a snažíme se nevzbudit okolní spáče. Balíme spacáky, karimatky a stan, nakoupíme bagety na cestu, rozloučíme se s příjemným Němcem, který s námi celou dobu sousedil, a vyrážíme.

Do Bastie pro změnu dorážíme zbytečně brzy a čekáme skoro 2 hodiny ve frontě na nalodění. Jediné zpestření jsou chlapci od SURETE, kteří nás kontrolují včetně kufru u auta.

wp_20160828_007.jpg

Nalodění je snad ještě větší zmatek než jindy – tentokrát nechají nejet auta do lodi a zaparkovat jak se dá – nikdo to moc neorganizuje. Vyrážíme od auta na palubu a pamatujeme si, že jsme na místě označeném oranžovou chobotničkou s číslem 2.

wp_20160828_010.jpg

Na lodi se snažíme zašít na místa, na která nepraží slunce ani nefičí vítr (a není tak snadné je najít) a pak už pospáváme. Při příjezdu do Livorna okukujeme manévrování lodi a nepospícháme jako při cestě sem, kdy jsme seděli v autě asi půl hodiny. Jenže ouha, tady je to trochu jiné – výtahy do spodních pater s garážemi buď nefungují, nebo jsou beznadějně obsazené, když se vydáme směrem, kterým ukazuje oranžová chobotnička, ztratíme se mezi kajutami, ale schodiště žádné. Tak dojdeme k nejbližšímu schodišti, sestoupíme na správnou palubu, ale všude kolem jsou jen modré rybičky a chobotničky. Naštěstí si Dana všimne nějakého plánku, ze kterého se zdá, že oranžové potvory nejsou daleko. Tak vlezeme do garáže, kde nás omráčí horko asi 40 stupňů a smrad z aut. Naštěstí zahlédneme růžové obrázky a pak už vidíme i Marvina.

wp_20160828_013.jpg

Přijíždíme do kempu docela včas a je příjemné, jak se nejen paní v recepci ale i prodavačka v obchodě snaží mluvit anglicky. Ubytujeme se v pěkném mobile homu a jdeme se podívat do města.

wp_20160828_039.jpg

wp_20160828_043.jpg

Na Piazza del Duomo dorážíme už za tmy – a možná jsou osvícené monumentální stavby za tmy ještě působivější. Je úžasné, co naši předkové svými omezenými prostředky dokázali! Jdeme se podívat do Campo Santo Monumentale – starého hřbitova, který je ještě otevřený. Je to čtverhranné nádvoří obklopené zastřešenými chodbami se štíhlými sloupy a výzdobou sochami. Stavba byla byla zahájena ve 13. století. Na podlaze jsou kameny, pod kterými jsou ostatky uložených lidí. Některé jsou velmi staré, jiné téměř současné. Zaujme nás hrobka profesora infinitezimálního počtu z místní univerzity.

wp_20160828_020.jpg

wp_20160828_032.jpg

wp_20160828_037.jpg

Když se Campo Santo zavírá, vydáváme se zpět do kempu a jdeme spát.

Napsal/a marvin007 10:46 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

27.08.2016 - Poslední den

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Poslední den trávíme na pláži, abychom dohnali zanedbané lenošení a vyhřívání. Tahle zastrčená pláž je nejhezčí, kterou jsme a Korsice navštívili a vůbec jedna z nejlepších pláží, kde jsme kdy byli.

Nostalgicky se loučíme s mořem, pláží, sluncem i výhledem na záliv od Porta s dominantou "Tre signore" až po Capo Rosso a těšíme se, že se sem třeba někdy vrátíme.

wp_20160827_002.jpg

Platíme kemp - tady se holky nepletou - všechno mají napsané v papírovém bloku, i že máme půjčený kabel a redukci 😊.

Balíme věci, které už nebudeme potřebovat a dáváme budík na půl šesté.

Napsal/a marvin007 10:20 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

26.08.2016 - Capu Rossu

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

To nejlepší na konec. Ráno vyrážíme co nejdříve zase na jih - na mys Capo Rosso, který zakončuje Golfe de Porto z jihu.

Začínám tuhle silnici kolem Porta nenávidět. A když se proti nám v zatáčce vyloupne autobus, je to fakt prima. Couváme zpátky za zatáčku na vyhýbací kousek a tam se přitiskneme k zídce. Autobus nás míjí o pár centimetrů. Oddechneme si, vyjedeme - a o sto metrů dál potkáváme druhý. Do malého místečka vlevo se nějak vejdeme my i auto za námi. Dál už cesta probíhá naštěstí v pohodě - jen místo hodiny jedeme těch necelých 50 km přes hodinu a půl.

Přijíždíme na skoro plné parkoviště, v dálce před sebou vidíme ostroh mysu Capo Rosso a je jasné, že to nebude žádná legrace.

wp_20160826_001.jpg

Vyrážíme a už je pěkné horko, cesta je pro začátek příjemně rovná, jdeme svižně... Pak cesta prudčeji klesá - z našeho hlediska nezodpovědně ztrácíme výšku (z 300 m asi na 75).

wp_20160826_002.jpg

wp_20160826_003.jpg

A začínáme stoupat. Doteď nevadilo, že kolem není skoro žádný stín a vzduch se ani nepohne. Jenže teď musíme vystoupat v plném slunci na rozpálené skále do asi 330 m. Asi ve 230 m máme pořádnou krizi, nevíme, jestli máme pokračovat. Daně dochází, že jsme únavou zapomněli i jíst. Sníme nějaké sladké tyčky a napijeme se. A rozhodujeme se to dojít.

wp_20160826_004.jpg

Vyškrábeme se nahoru ke věži a padneme do stínu. Máme toho fakt dost. Dana má v obličeji zhruba stejnou barvu jako její fialové moirové tílko, já vypadám nejspíš podobně.

Chvíli oddechujeme a pak se vydáváme podívat, kam a proč jsme se tak plahočili. A zůstáváme s otevřenou pusou. Už jsme vylezli na pár kopců nad mořem, ale tenhle jim dá flek. Pod námi je 300 metrů svislá stěna, která končí v tyrkysovém moři, máme 360 stupňů výhled přes mys, který je jen úzkou šíjí spojen s pevninou. Vylezeme ještě po schodech na rekonstruovanou věž a užíváme si výhled do všech stran i nahoru na vysoké korsické hory a dolů na úžasné modré moře s rozesetými útesy.

wp_20160826_008.jpg

wp_20160826_011.jpg

Když se dost vynadíváme, obracíme se na cestu zpátky. Sestup docela jde, dokonce si prohlížíme i rekonstruované stavení. Je tu míchačka, materiál, dokonce i tři chlapíci, ale nic nedělají - ani by to v tom horku nešlo. Je to celé trochu panoptikální - kde berou elektřinu, vodu... A proč to celé dělají?

Pokračujeme dal, postupně stoupáme a zastavujeme v každém náznaku stínu, do některých keřů strkáme hlavu. Nakonec zastavujeme zhruba každých dvacet výškových metrů. Dopíjíme vodu - poslední si necháváme v puse, aby nám déle vydržela.

Cestou se několikrát střídáme s dvojicí mladých Němců - kluk má vlasy uvázané do nějakého culíku nahoru, holce září oči, usmíváme se na sebe a ještě při odjezdu na nás mávají - je to takový zvláštní zážitek jak nás přes propast rozdílu věků a národností i jazyků spojuje intenzivní prožitek.

Docházíme vyšťavení na parkoviště a spouštíme klimatizaci v autě. Jsme na sebe docela pyšní - nikoho v naší věkové (ani váhové) kategorii jsme ani nezahlídli. Pak si uvědomujeme, že někdo musel tu věž asi před pěti sty lety postavit, a pýcha nás opouští.

Cestou do kempu se ještě stavujeme v Pianě a zjišťujeme, že to je asi nejpříjemnější městečko, které jsme na Korsice navštívili. Ani moc rušné jako Porto, ani zanedbané jako Corte, prostě fajn.

Večerní plavání skvěle odplavuje únavu z hodně namáhavého dne.

Napsal/a marvin007 9:53 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

25.08.2016 - Odpočinkový den

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Začínáme už umět i odpočinkové dny. Nebýt toho, že musíme do deseti hodin koupit bagety, leželi bychom snad ve spacáku do večera.

Přesouváme se kolem stanu, abychom byli ve stínu a k moři jdeme až odpoledne, užíváme si plavání a slunce.

Protože tu není skoro žádné osvětlení, žádný světelný smog, jdeme se večer na pláž dívat na hvězdy. Tolik jsme jich snad nikdy neviděli, k tomu pár létavic.

Napsal/a marvin007 9:51 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

24.08.2016 - Calanche

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Vyrážíme zase co nejdříve - náš cíl sice není daleko, ale po klikatých úzkých silnicích.

wp_20160824_002.jpg

Za Portem to začíná být dost síla. Auta se vyhýbají jak to jde - a čím je okolí zajímavější, tím je větší šance, že narazíte na exota, který zastaví v zatáčce, aby si mohl vyfotit nějakou zajímavou skálu. A o skalách to je. Cestu lemují bizarní červené skalní útvary vytvarované vodou doplněné úžasně modrým pozadím mořských zátok. Sebevědomí, že jsme bez problémů projeli nám trochu kazí náklaďák, který úzkou silničku zvládá zdá se bez problémů...

wp_20160824_004.jpg

wp_20160824_005.jpg

Podaří se nám Marvina bezpečně zaparkovat a vyrážíme nejprve na stezku mul (stará cesta do Piany). A tak také pomalým a vytrvalým krokem starých mul, resp. mezků vyrážíme. Dlážděná cesta prochází kolem podivně tvarovaných červených skal a spolu s nimi vytváří kontrast k modrým a zeleným zátokám.

wp_20160824_007.jpg

wp_20160824_008.jpg

Scházíme na silnici a po ní přecházíme k "Psí hlavě". Psa nám moc nepřipomíná (aspoň Elfi určitě ne). Odtud přecházíme stezkou ke skalnimu hradu "Chateau Fort", odkud je impozantní výhled na záliv Porto.

wp_20160824_010.jpg

wp_20160824_013.jpg

Vracíme se stezkou zpátky a po silnici k Marvinovi. Ještě si všimneme rozpadlé karoserie pod silnicí - asi se průjezd úplně všem nepodaří...

wp_20160824_015.jpg

wp_20160824_019.jpg

Rozhodujeme se podívat ještě na chválenou odlehlou pláž Ficajola pod Pianou. Po chvále, odlehlosti a uzoučké vlásenkové silnici nás překvapí velké parkoviště, kde stěží najdeme místo na zaparkování.

Pláž je malá, logicky plná lidí, ale taky částečně zastíněná! Koupání je tu skvělé a hezký je i výhled - zdá se nám, že se díváme až do naší zátoky. Jen se to v těch průvodcích nemělo tak vykecat - ale to bychom tu nebyli ani my.

V Portu nakupujeme a jdeme se podívat do města. Přicházíme zrovna v čase úžasného západu slunce - vyndávám foťák - a došla mi baterie! Tak se o to více kocháme a fotím aspoň mobilem. Slunce se pomalu noří do moře, barvy se přelévají od teplých ke studeným a zpátky - úžasná podívaná.

wp_20160824_025.jpg

wp_20160824_027.jpg

Zato cesta zpátky stojí za to. Jedeme potmě klikatou silničkou a oddechneme si, když parkujeme v kempu. Dáme si zasloužené pivo a večeři a jdeme spát.

Napsal/a marvin007 7:39 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

23.08.2016 - Girolata

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Dnes si vybíráme jako cíl malou vesnici s pláží, která je dostupná jen pěšky nebo lodí.

Ráno se snažíme vyrazit co nejdříve, abychom aspoň trochu utekli horku.

Vyjíždíme na parkoviště Boca a Croce vzdálené asi šest kilometrů. Je odsud krásný výhled na Golf de Porto. Odtud scházíme zatím docela ve stínu nejdříve k moc hezké a skoro opuštěné pláži Tuara. Cestou se nám otvírají čím dál hezčí výhledy na zátoky a lodě.

wp_20160823_003.jpg

wp_20160823_004.jpg

Dál si vybíráme o něco kratší a podle průvodce vzdušnější cestu "Chemin des Facteurs", tedy něco jako Stezka pošťáků - název je odvozen od toho, že poštu údajně dosud doručují pošťáci pěšky po této stezce.

Trochu máme strach z té vzdušnosti, protože průvodce zatím ještě nepřeháněl. Když ale v půlce stoupání potkáváme krávu v protisměru, usuzujeme, že kde projde kráva, projdeme taky. A je to tak - za chvíli přecházíme docela snadné skály a sestupujeme do Girolaty. Jsme rádi, že jsme zvolili tuhle variantu, protože výhledy z ní byly úžasné.

Cíl naší cesty je pro nás po výhledech ze stezky trochu zklamání - Girolata se zdá být seskupením hospůdek, které čekají na další várku návštěvníků, které vysypou turistické lodě. A že jich tu je. Atmosféru vylepšuje kravka, která poléhavá u mola a bez zájmu se nechává fotit. Ještě, že tu nejsou auta, jinak bychom jim tu historku o nedostupnosti nevěřili. Pro samé hospody se nám ani nedaří dostat se k hradu. Nakonec se jen vykoupeme v davu návštěvníků na mrňavé pláži, dáme kafe a koláč v nejpřijatelnější hospodě a daleko dřív než jsme zamýšleli se vracíme zpátky. Girolata vypadá lépe z výšky ze stezky než zblízka.

wp_20160823_009.jpg

wp_20160823_005.jpg

Cesta zpátky je docela drsná - slunce ještě pálí a k němu se přidává i rozpálená země. Teploměr ve stínu ukazuje 31 a na slunci 37 stupňů. Pot, který z nás kape ani neutíráme, jsme vděční za každý kousek stínu, za každý zavan větru. Stoupáme do výšky pouhých 116 metrů a dostáváme dost zabrat.

Při sestupu vyhlížíme malou plážičku před pláží Tuara. Když k ní dorazíme, tak ji obsazujeme, pojmenováváme Malá Tuara a prohlašujeme za nudistické území. Vzpomínáme na Louise de Funes, ale žádný četník (ani pošťák) se neobjevil.

wp_20160823_010.jpg

Chladíme se ve vodě a užíváme si krásné koupání i samotu. Po čase vyrážíme na zbytek cesty. Sice jdeme ve stínu, ale pomalu - únava už je na nás znát.

V kempu si uvědomujeme, jak jsme špinaví - kombinace prachu, potu, opalovacího krému a slané vody udělala své. Jdeme se osprchovat - teplá sprcha je fakt blaho - a vypereme nejnutnější, abychom zítra mohli zase vyrazit.

Napsal/a marvin007 6:51 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

22.08.2016 - Odpočinkový den

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Po dvou intenzivních dnech v okolí Corte si potřebujeme odpočinout. Dospáváme, nakupujeme u Ráchel jídlo a jdeme k moři. Cestou potkáváme sympatickou krávu se dvěma telaty - jde způsobně po pravé straně a my jdeme také po své.

Informace v průvodcích nelhaly - pláž je skutečně krásná, máme před sebou Portský záliv - vlevo vidíme Porto i s Janovskou věží, Calanche, vesnici Piana a dále až po mys Capo Rosso. Panorama se proměňuje, jak se pohybuje slunce - nejdříve je v oparu v protisvětle, později jsou po světle vidět i detaily.

wp_20160822_001.jpg

Atmosféra je daleko dramatičtější než na východním pobřeží - hory spadají příkře do vody a vytvářejí obraz podobný téměř norským fjordům. Jen je tady pláž z malých oblázků, skoro hrubého pisku a daleko teplejší vzduch i voda.

Přes poledne jdeme do kempu - a zjišťujeme, že má i některé drobné mouchy. Největší problém je s nedostatkem vody - v některých časech jsou zavřené sprchy, někdy voda sotva teče.

wp_20160822_004.jpg

Večer ještě jednou vyrážíme na pláž a po chvíli nás překvapí příjezd bagru, který "rolbuje" pláž pro vykládání člunů do vody. Kupodivu za volantem není Ráchel - vypadá, že se tady stará úplně o všechno.

wp_20160822_007.jpg

Celý den bylo pěkné horko, tak se připravujeme, že budeme zítra ráno brzy vyrážet.

Napsal/a marvin007 9:59 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

21.08.2016 - Údolí Tavignano

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Dobře vyspalí vyrážíme ráno z parkoviště druhým krásným údolím v okolí Corte, údolím Tavignano. Stezka nás vede neustále v uctivé vzdálenosti od řeky, stoupáme stále výš a uvědomujeme si, že je tu větší teplo než na pobřeží. Teploměr ukazuje na slunci až 37 stupňů, ve stínu 30 - a stínu tu moc není.

wp_20160821_001.jpg

Naštěstí cestou dvakrát narážíme na vodu, takže se ochlazujeme - namáčíme si ruce, vlasy i klobouky. Při jedné zastávce potkáváme chodce se psem - a uvědomujeme si, jak je dobře, že jsme s sebou Elfi nebrali - tohle horko by na ní bylo asi moc.

Nám horko kompenzují krásné výhledy jak na Corte s čnící citadelou, tak na Tavignano, které teče pod námi.

wp_20160821_002.jpg

wp_20160821_004.jpg

Na skalní plošině se ale musíme rozhodnout, že se vrátíme, jinak bychom dorazili do kempu potmě.

Cestou zpátky objevujeme odbočku dolů k řece, sejdeme a na pěkné části s tůňkami se vykoupeme - potápíme se i s hlavou. Voda je báječně chladivá - už jsme to osvěžení fakt potřebovali.

wp_20160821_005.jpg

wp_20160821_006.jpg

Sedáme do auta a odjíždíme na západní pobřeží. Berta má buď slabší chvilku nebo je naštvaná, že jsme ji včera podceňovali a místo na Calvi si to namíří přes horský průsmyk Verghiu. Silnice se kroutí z 300 do téměř 1500 metrů, je úzká, takže musíme čas od času zastavovat a pouštět protijedoucí auta. Místní řidiči mají zlozvyk, že s tím počítají a jezdí s klidem pres středovou čáru i na úzkých silnicích. Cestu nám zpestřují polodivoká prasata, která způsobně chodí po krajnici. Vypadají docela chytře, příjemně a zdravě.

Nakonec 100 km do Gradelle místo dvou jedeme skoro tři hodiny - i navigace mají své dny.

Ke kempu u pláže Gradelle sjíždíme asi šest kilometrů po uzoučké silnici. Napadá nás, jestli tohle místo není moc odlehlé už i na nás. Když se projdeme, tak se nám tu líbí. Pro stany jsou udělané terásky v kopci, každý stan má dostatek soukromí. Je to takový horský kemp u moře. S paní v recepci, zřejmě Ráchel, se kterou jsme mailovali se rychle (a anglicky!!!) domlouváme na místě pro stan, wi-fi i elektřině (dokonce nám půjčuje i redukci a prodlužku.

Rychle stavíme stan - stavění dokončujeme už za tmy s čelovkami, sníme jen pár sušenek a jdeme spát. Jen se ještě podíváme na nebe - skoro nic tu nesvítí, tak je noční obloha plná hvězd.

Napsal/a marvin007 5:45 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

20.08.2016 - Lac du Melo

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Ráno balíme a vyrážíme směrem na sever. Podél pobřeží nabíráme v kolonách zpoždění ale po odbočení do vnitrozemí cesta zase ubíhá.

Přijíždíme do Corte a nechápeme, proč Berta počítá na posledních 15 km hodinu jízdy. Když za mostem odbočíme do údolí Restonica, začínáme chápat... Na silničce, která je nejdříve úzká, pak uzoučká, uzounká a nakonec uzoulinká vystoupáme o tisíc metrů výš. Cestou musíme uhýbat protijedoucím autům, na některé mosty jsme rádi, že se vejdeme sami. Legrační je, žei v těchhle úsecích je nakreslená přerušovaná(!) středová čára - asi abychom se trefili chladičem 😊. Několikrát přiklápíme zrcátka a nakonec je necháme "připažená". Dalo nám to poctivé půl hodiny.

wp_20160820_001.jpg

Dojedeme na parkoviště a vyrážíme k jezeru. Cestou mineme bufet u Felixe a stoupáme náročnější, místy trochu zajištěnou cestou k jezeru. Čím jsme výš, tím je krásnější výhled na okolní vrcholy i pohled do údolí Restonica.

wp_20160820_002.jpg

wp_20160820_006.jpg

U jezera je nádherně - připomíná jezera v Tatrách nebo v Alpách. Je u něj taky dost lidí - někteří se koupou, gracchiové to se zájmem pozorují.

wp_20160820_008.jpg

Sestupujeme druhou, delší cestou - ještě v plném slunci. Felix už vypustil na pastvu krávy a osly - asi se jim v horách dobře daří, protože se jim srst jen leskne.

Jízda dolů je už lepší, protože skoro všechna auta jedou stejným směrem, takže si můžeme i trochu všímat jak hezkým údolím projíždíme.

Nacházíme hotel a ubytováváme se. Neptejte se, jakým jazykem mluvil mladík v recepci ;-). Hotel je zřejmě přebudovaný panelák. Vypadá to, že jsme v jednom z pokojů, do kterého je vestavěná plastová koupelnička z karavanu a mrňavá kuchyňská linka. Ale je tu čisto a nemusíme stavět stan.

Do města se dostáváme až po setmění - a to je dobře, protože pouliční osvětlení je k oprýskaným fasádám s elektrickým vedením na povrchu shovívavé. Ale některé domy možná ještě nesou stopy bouřlivé historie města. Dojdeme až nahoru k citadele a vracíme se zpátky. Připadá nám, že v Corte ještě přetrvává atmosféra nezávislosti, vendety a trochu středověku. Jakoby se tu čas zastavil nebo alespoň zpomalil navzdory autům, internetu,...

Dojdeme do hotelu a užíváme si, že můžeme prozměnu spát v posteli (zvlášť když uchází karimatka :-)).

PS: WiFi v hotelu funguje, ale upload fotek stejně nejde rozchodit - asi nějaký problém serveru OnTheRoad.to.

Napsal/a marvin007 11:03 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

19.08.2016 - Odpočinkový den

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Ráno vstáváme rozlámaní a plán vyrazit do hor bere za své. Rozhodujeme se strávit den plaváním a taky se připravit na přesun.

Vyrážíme na pláž, vyhříváme se a plaveme - a vůbec to není špatné. Voda je hodně teplá a, přestože je dno písčité a hodně mělké, je i čistá.

Večer se jdeme projít po okolí. Cestou míjíme několik luxusních usedlostí, několik polo zpustlých zahrad i úplně nevyužitá místa. Je příjemné, že z celého pobřeží není jeden velký turistický rezort.

wp_20160819_002.jpg

wp_20160819_003.jpg

Bezva jsme si odpočinuli, ráno sbalíme a vyrazíme do Corte.

Napsal/a marvin007 11:25 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

18.08.2016 - Fiumicelli

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Dnes se vydáváme na další "vodní" výpravu do údolí Fiumicelli. Už název "potůčky" je slibný.

Parkujeme u mostu, kde bychom měli končit, obouváme pětiprsťáky a vyrážíme asi tři kilometry nahoru po silnici, která je už teď o půl desáté pěkně rozpálená.

wp_20160818_041.jpg

Ze silnice scházíme další kilometr hustým lesem a jsme rádi za stín. Cestou míjíme rozpadlý vrak nějakého auta, které před spoustou let spadlo ze silnice.

Přicházíme k říčce a převlékáme se do "koupacího", protože už průvodci věříme.

wp_20160818_005.jpg

Prodereme se početnou skupinou s dětmi a dál už pokračujeme sami.

wp_20160818_009.jpg

Zážitek se dá jen těžko popsat. Sestupujeme čirou chladnou vodou, místy si pomáháme rukama, trochu lezeme po skalách, někde musíme plavat, a když kloužeme kaskádami do hlubokých tůní, zahučíme tam i s batohem a čepicou. Voda je chladná, ale ne moc - spíš nás příjemně osvěžuje. A navíc jsme většinu času skoro sami!

wp_20160818_013.jpg

wp_20160818_020.jpg

wp_20160818_022.jpg

Nejkrásnější část je soutěska, kde se koryto zužuje a sestup je náročnější. Odměnou je krásná tůň následovaná delší plavací částí.

wp_20160818_035.jpg

wp_20160818_044.jpg

Tím idyla končí, protože sem se už odspodu dostanou výletníci, kteří se chtějí jen vykoupat, jedna paní si nese nafukovací matraci.
Projdeme mezi nimi a dorazíme k autu. Jsme unavení - až teď si uvědomujeme, jak to bylo náročné, ale úžasné.

V kempu si ještě jdeme zaplavat, abychom rozhýbali svaly, a všímáme si, že se zatím víc koupeme ve sladké vodě než v moři.

Napsal/a marvin007 7:23 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

17.08.2016 - Odpočinkový den (Filipika proti Francouzům)

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Tohle nebude objektivní ani velkorysé - ale můžou si za to sami :-).

Ale popořadě:

Dnes máme odpočinkový den, takže moře a koupání.

Ráno se budíme později a naši řeční francouzští sousedi odjíždějí. Tím také přicházíme o elektrickou přípojku - kabel byl zřejmě jejich. Když dorazí člověk z kempu, ptáme se ho na "Electricité". Rozhodí rukama a řekne "Sorry, finish". Když přivede další stanaře a donutí nás přeparkovat auto, je už Dana rozpálená do bleděmodra a označení "blbeček" je v podstatě lichotka.

Mladí Italové se ale rozhodnou hledat štěstí jinde - vypadají, že by radši větší soukromí.

Nakonec blbeček vedle nás upíchne čtyři francouzské motorkáře. Nějak téhle subkultuře nerozumíme. Jeden pár docela komunikuje, ale druhý drží bobříka mlčení (jen směrem k nám – dokonce, když nás míjejí, dělají vlevo hleď).

Napájení lednice a nabíječek řešíme z Marvina, který nám předvádí další výhodu hybridu - vždycky na chvíli naskočí, nabije své velké baterie a z nich pak krmí připojená zařízení.

Večer jdeme zaplatit kemp. Ptáme se mladé krásné servírky a řekne nám, že šéf bude za 5 minut. Dáváme si zatím pivo a ta krasavice ani netuší, ze six je anglicky šest.

Když se dočkáme vedoucího kempu a kuchaře v jedné osobě, předstírá, že nerozumí anglicky - jenže my už jsme s ním anglicky na začátku mluvili… Chvíli šaškuje, mydlí něco do kalkulačky (nejspíš není úplně střízliv) a nakonec ukazuje částku - seknul se asi o 12 éček ve svůj neprospěch, tak souhlasíme. Odcházíme lehčí o 150€ a bez dokladu, takže kdoví kdo na tom vlastně vydělal nejvíc…

Moc té Francii nerozumíme. Nikdy jsme nebyli v zemi, kde by nikomu tak málo záleželo na komunikaci s okolím. Mezi sebou melou o sto šest, ale místo cizích řečí se ve škole snad učí prázdný nechápavý výraz.

Nepřekvapilo by nás to někde na venkově, ale jsme v turistické oblasti a je to stejné v kempu, u pumpy, v restauraci, v obchodu - vrcholem je hotel v Corte, do kterého píšeme anglicky a dostáváme odpovědi ve francouzštině.

Cestování má pro nás vedle poznávání i přínos v tom, že se člověk sblíží s prostředím jiných národů, kultur,… Čekali jsme největší problém v USA, ale nakonec jsme měli amíky dost rádi. Francouzi nám zatím příležitost nedali - ale třeba to bude někde lepší…

Když to tak ještě jednou čtu, uvědomuju si, že nějak podobně nás Čechy někdy kritizují cizinci.

Napsal/a marvin007 2:24 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

16.08.2016 - Col de Bavella

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Ráno si přivstáváme, abychom utekli horku, a vyrážíme do centra Bavelly, jejíž jehly přitahují naší pozornost při pohledu od moře.

Klikatou cestou do Col de Bavella nepotkáváme moc aut, ale parkoviště v sedle je už docela plné. Vyrážíme a naším cílem je Punta Velaco. Vzhledem k absenci značení mineme odbočku a dojdeme (s davem) k impozantnímu skalnímu oknu Trou de la Bombe. Výstup k oknu komplikuje velké množství lidí a skála omydlená spoustou příchozích. Podle nás se jedná o regulérní feratu - ovšem bez jištění. A stačilo by pár řetězů nebo skob. V Daně se probudí vzpomínky na horolozecké mládí a já se nestačím divit…

wp_20160816_001.jpg

wp_20160816_003.jpg

Vracíme se zpátky, Puntu Velaco už asi nestihneme, tak se rozhodujeme pro o něco jednodušší sousední Permentoire. Najdeme odbočku značenou mužíky a stoupáme nejdříve lesem a pak po skále. Vystoupáme na rozložitý vrchol s vymletými "trůny" na sezení a miskami s vodou. Je odtud nádherný výhled - a hlavně jsme tu sami. Vylezeme ještě na sousední vrchol a sestupujeme dolů. Cesta k autu je pohodlná, ale připadá nám daleko delší než ráno.

wp_20160816_008.jpg

wp_20160816_017.jpg

Ještě zapálíme v kapličce svíčku za všechny, které máme rádi.

V restauraci v sedle si dáme skvělé kafe, sjedeme do kempu. Jdeme se vykoupat, a když odcházíme od moře, jsou nádherné červánky - kdoví, co to znamená tady…

wp_20160816_032.jpg

wp_20160816_034.jpg

Napsal/a marvin007 13:00 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

15.08.2016 - kaskády Polischellu

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Na dnešek si vybíráme korsickou specialitu - cestu kaskádami - a Polischellu jsou jedny z nejznámějších.

Foťák necháváme v autě, do batohu si bereme jen nejnutnější věci ve vodotěsné krabici a na nohy obouváme pětiprsťáky (i když si myslíme, že průvodce nejspíš přehání - čekáme brodění nejvýše do pasu).

wp_20160815_015.jpg

wp_20160815_017.jpg

Ze začátku stoupáme podél potoka a přicházíme k první kaskádě. Abychom ji překonali, musíme se dostat přes jezírko - nejdříve brodíme, pak šlapeme vodu s batohem nad hlavou - průvodce nekecal - vidíme, že ho budeme muset brát vážně.

wp_20160815_032.jpg

Za jezírkem vystoupáme po skále a pokračujeme dál. Postupně se dostáváme k páté kaskádě, kde pro nás cesta končí - dál už to bez jištění nejde.
Vedle klouzajících bot jsou pro nás nepříjemné davy canyoningových výprav (v neoprenech s helmičkami a karabinami), které chvílemi úplně zatarasí cestu. Studená voda v potoce nám ani nevadí - když zkontrolujeme, že krabice těsní, plaveme v tůních i s batohem na zádech.

wp_20160815_042.jpg

Sešplháváme zpátky - naštěstí Dana vidí cestu i tam, kam bych si netroufnul. Nahoře nad poslední kaskadou mi dá brýle a klobouk a skočí si ze čtyř metrů dolů...

Dole se scházíme a pokračujeme k autu. Fakt je to adrenalin a stálo za to!

wp_20160815_019.jpg

wp_20160815_033.jpg

Napsal/a marvin007 5:45 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

14.08.2016 - Monte Santu

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

V kempu není wifi, tak ještě ráno domlouváme odblokování datového roamingu - snad se nezruinujeme. A dobře jsme udělali, máme mail z hotelu v Corte, kde budeme přespávat. Nekompromisně ve francouzštině.

Pro začátek si vybíráme kratší výlet z horské vesnice Sari na Monte Santu. Cestou obdivujeme moderní vilu s bazénem, ze kterého je výhled na hory a do údolí.

wp_20160814_016.jpg

Nad vsí se ponoříme do lesa, takže jdeme příjemně ve stínu. Navíc nám cestu zpříjemňuje vůně, ale nedokážeme poznat, která rostlina jí vydává. Vyskytují se tu i mohutné korkové duby, které takhle zblízka vidíme poprvé. Les končí a po skalách stoupáme na vrchol. Jsme sice ve výšce jen asi 600 m, ale výhled je tu krásný.

wp_20160814_014.jpg

Najíme se a vracíme se zpátky k autu a do kempu.

wp_20160815_006.jpg

wp_20160814_003.jpg

wp_20160814_020.jpg

Napsal/a marvin007 5:15 Uloženo ve složce France Komentáře (0)

(Příspěvky 1 - 15 z 17) Strana [1] 2 »