Blogy na Travellerspoint

23.08.2016 - Girolata

sunny
Zobrazit Corsica 2016 na mapě uživatele marvin007.

Dnes si vybíráme jako cíl malou vesnici s pláží, která je dostupná jen pěšky nebo lodí.

Ráno se snažíme vyrazit co nejdříve, abychom aspoň trochu utekli horku.

Vyjíždíme na parkoviště Boca a Croce vzdálené asi šest kilometrů. Je odsud krásný výhled na Golf de Porto. Odtud scházíme zatím docela ve stínu nejdříve k moc hezké a skoro opuštěné pláži Tuara. Cestou se nám otvírají čím dál hezčí výhledy na zátoky a lodě.

wp_20160823_003.jpg

wp_20160823_004.jpg

Dál si vybíráme o něco kratší a podle průvodce vzdušnější cestu "Chemin des Facteurs", tedy něco jako Stezka pošťáků - název je odvozen od toho, že poštu údajně dosud doručují pošťáci pěšky po této stezce.

Trochu máme strach z té vzdušnosti, protože průvodce zatím ještě nepřeháněl. Když ale v půlce stoupání potkáváme krávu v protisměru, usuzujeme, že kde projde kráva, projdeme taky. A je to tak - za chvíli přecházíme docela snadné skály a sestupujeme do Girolaty. Jsme rádi, že jsme zvolili tuhle variantu, protože výhledy z ní byly úžasné.

Cíl naší cesty je pro nás po výhledech ze stezky trochu zklamání - Girolata se zdá být seskupením hospůdek, které čekají na další várku návštěvníků, které vysypou turistické lodě. A že jich tu je. Atmosféru vylepšuje kravka, která poléhavá u mola a bez zájmu se nechává fotit. Ještě, že tu nejsou auta, jinak bychom jim tu historku o nedostupnosti nevěřili. Pro samé hospody se nám ani nedaří dostat se k hradu. Nakonec se jen vykoupeme v davu návštěvníků na mrňavé pláži, dáme kafe a koláč v nejpřijatelnější hospodě a daleko dřív než jsme zamýšleli se vracíme zpátky. Girolata vypadá lépe z výšky ze stezky než zblízka.

wp_20160823_009.jpg

wp_20160823_005.jpg

Cesta zpátky je docela drsná - slunce ještě pálí a k němu se přidává i rozpálená země. Teploměr ve stínu ukazuje 31 a na slunci 37 stupňů. Pot, který z nás kape ani neutíráme, jsme vděční za každý kousek stínu, za každý zavan větru. Stoupáme do výšky pouhých 116 metrů a dostáváme dost zabrat.

Při sestupu vyhlížíme malou plážičku před pláží Tuara. Když k ní dorazíme, tak ji obsazujeme, pojmenováváme Malá Tuara a prohlašujeme za nudistické území. Vzpomínáme na Louise de Funes, ale žádný četník (ani pošťák) se neobjevil.

wp_20160823_010.jpg

Chladíme se ve vodě a užíváme si krásné koupání i samotu. Po čase vyrážíme na zbytek cesty. Sice jdeme ve stínu, ale pomalu - únava už je na nás znát.

V kempu si uvědomujeme, jak jsme špinaví - kombinace prachu, potu, opalovacího krému a slané vody udělala své. Jdeme se osprchovat - teplá sprcha je fakt blaho - a vypereme nejnutnější, abychom zítra mohli zase vyrazit.

Napsal/a marvin007 6:51 Uloženo ve složce France

Poslat na emailFacebookStumbleUpon

Obsah

Buďte první, kdo okomentuje tento příspěvek.

Abyste na tomto blogu mohl/a vkládat komentáře, musíte být přihlášen/a jako uživatel Travellerspoint.

Vložte přihlašovací údaje pro Travellerspoint

( Co to je? )

Pokud ještě nejste členem Travellerspoint, můžete se zaregistrovat zdarma.

Zaregistrovat se na Travellerspoint